Vypráví se, že vévoda Břetislav navštívil jednou Hradec Králové a vydal se svou družinou na lov do zdejších lesů. Když po náročném dni družina odpočívala ve hvozdnickém lese, spatřil Břetislav obrovského kance. Vyskočil na koně a začal ho pronásledovat. Kanec mu však unikl a vévoda zjistil, že je uprostřed lesa sám. Hledal cestu zpátky, ale marně.
Na tomto tajemném místě se prý kdysi oběsila jedna žena. Protože nezemřela přirozenou smrtí, pochovali ji na místě, kde svůj život skončila – u kulatého kamene. Od té doby se tam v poledne objevuje polednice, hejno kuřat nebo v noci černý pes s ohnivýma očima.
Erb se znamením třmene byl rozšířen ve východních Čechách, v povodí řeky Úpy. Členové rozvětveného rodu se psali podle míst, odkud pocházeli. Podle některých pramenů větev ze Semtěse pokračovala osídlováním kraje západně od Hradce Králové. Koncem 14. století je zmínka o Janu Benešovi, podle místa ze Syrovátky.
V obci Roudnice žil kdysi dávno zlý zeman. Jeho dřevěná tvrz stála na západním konci vesnice blízko místa, kde dnes bydlí Bitvarovi. Říkalo se zde NA TURYNI. Jednoho dne, když zeman nebyl doma, mu jeho závistivý soused tvrz podpálil. Když se zeman vrátil, nestačil se divit. Rozzlobil se a poručil sedlákům, aby mu postavili tvrz novou kamennou, která by neshořela.
Ještě dnes nalezneme v Radíkovicích (za Valenovými) místo, kde se říká Na valech. Podle pověsti tam stávala tvrz, na které žil pan Radík – radíkovický pán se svými třemi syny. Když zemi napadl nepřítel, neváhal radíkovický pán i se svými syny jít bránit svou zem. Než odjeli zakopali na tvrzi své bohatství.
Kdysi dávno se přistěhoval do Zvíkova nový hajný. Byl to člověk vysoký s mohutným plnovousem. Měl vždy dobrou náladu, s každým se rád pobavil. Byl i výborný střelec. Každá jeho rána našla svůj cíl. Ani z lesa nikoho nevyhnal. Baron Prášil to ale byl ohromný. Vždy si vymýšlel nové a nové historky.