Erb se znamením třmene byl rozšířen ve východních Čechách, v povodí řeky Úpy. Členové rozvětveného rodu se psali podle míst, odkud pocházeli. Podle některých pramenů větev ze Semtěse pokračovala osídlováním kraje západně od Hradce Králové. Koncem 14. století je zmínka o Janu Benešovi, podle místa ze Syrovátky.
Pověst vypráví, že vladyka Jan Beneš vyrazil s ozbrojenou hrstkou svého doprovodu z brány své tvrze na pomoc ohroženého krále s dvořanstvem proti lapkům, kterých byla značná přesila. K urputnému střetnutí došlo odpoledne, takže nepřítel měl slunce v očích. Chytrý vladyka před očima vladaře přemohl v krátké době loupežnou sběř. Koho nepobil, toho zahnal na zoufalý úprk. Král byl pohoštěn chlebem a sýrem a krmi zapil syrovátkou. Poté panovník rozhodl pasovat vladyku do stavu rytířského mečem položeným na jeho rámě. Poté zvedl ze země odtržený zlatý třmen a přikázal jej nosit v červeném štítu a po nápoji rozhodl se pro přídomek „ze Syrovátky“. Tento statečný čin se nesl ke sluchu dlouhé řady generací, až by bezmála upadl v zapomnění. Jen díky lidovým písmákům 19. století se uchovalo toto vyprávění, které se nalézá v muzeu města Hradce Králové.
Shodou okolností, držitelem panství se stává v první polovině 17. století Jestřebský z Rýzmburka, jehož rodový znak je obdobou – v modrém štítu je zlatý třmen.
Gotické znamení stříbrného třmenu v červeném štítu nalezneme na jednou ze znaků na hradě v Laufu.
Pověst podle autora znaku a heraldika pana arch. Zdeňka Linharta, ARTING Vrchlabí