Na tomto tajemném místě se prý kdysi oběsila jedna žena. Protože nezemřela přirozenou smrtí, pochovali ji na místě, kde svůj život skončila – u kulatého kamene. Od té doby se tam v poledne objevuje polednice, hejno kuřat nebo v noci černý pes s ohnivýma očima.
Erb se znamením třmene byl rozšířen ve východních Čechách, v povodí řeky Úpy. Členové rozvětveného rodu se psali podle míst, odkud pocházeli. Podle některých pramenů větev ze Semtěse pokračovala osídlováním kraje západně od Hradce Králové. Koncem 14. století je zmínka o Janu Benešovi, podle místa ze Syrovátky.
V obci Roudnice žil kdysi dávno zlý zeman. Jeho dřevěná tvrz stála na západním konci vesnice blízko místa, kde dnes bydlí Bitvarovi. Říkalo se zde NA TURYNI. Jednoho dne, když zeman nebyl doma, mu jeho závistivý soused tvrz podpálil. Když se zeman vrátil, nestačil se divit. Rozzlobil se a poručil sedlákům, aby mu postavili tvrz novou kamennou, která by neshořela.
Ještě dnes nalezneme v Radíkovicích (za Valenovými) místo, kde se říká Na valech. Podle pověsti tam stávala tvrz, na které žil pan Radík – radíkovický pán se svými třemi syny. Když zemi napadl nepřítel, neváhal radíkovický pán i se svými syny jít bránit svou zem. Než odjeli zakopali na tvrzi své bohatství.
Kdysi dávno se přistěhoval do Zvíkova nový hajný. Byl to člověk vysoký s mohutným plnovousem. Měl vždy dobrou náladu, s každým se rád pobavil. Byl i výborný střelec. Každá jeho rána našla svůj cíl. Ani z lesa nikoho nevyhnal. Baron Prášil to ale byl ohromný. Vždy si vymýšlel nové a nové historky.
Mezi Libčanami a Hřibskem leží pěkný les, kterému se říká Ohrada. Uprostřed toho lesa pramení potůček. Lidé od dávných dob věří, že voda v prameni má léčivou moc. Ke studánce si chodilo pro ni mnoho nemocných a voda jim skutečně pomáhala.