Humus je hmota organického původu s velmi cennými vlastnostmi. Vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace za přispění půdních organismů z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků rostlin a živočichů, postupnou přeměnou přes množství různých látek. Obsahuje spoustu živin (dusík, vápník, hořčík, draslík), které rostlinám postupně uvolňuje a ty se následně nevyplachují do spodních a povrchových vod. Tím pádem nedochází ke známému zarůstání vodních ploch řasami a sinicemi, které připravují vodní živočichy o kyslík ve vodě, a které také pak mnohdy znemožňují lidem koupání a provozování rekreačních sportů.
Humus navíc zvyšuje biologickou aktivitu, jež umožňuje rozklad některých znečišťujících látek (například ropné produkty) a tím pádem se posiluje samočisticí schopnost půdy. Rozpouští pro rostliny živiny z půdních minerálů a zlepšuje i výživu stopovými prvky. Zvyšuje odolnost půdy proti okyselení. Pomáhá také vázat vodu a v důsledku toho nejsou zemědělské plochy vystaveny silné vodní i větrné erozi. Humus zlepšuje i strukturu půdy a dodává jí tmavou barvu, která zvyšuje její záhřevnost. A jelikož obsahuje organickou hmotu, která umí vázat těžké kovy, omezuje tak jejich příjem rostlinami. Humus posiluje odolnost rostlin proti škůdcům a různým chorobám. Není je tedy nutné tolik ošetřovat chemickými postřiky, které jsou navíc tolik nebezpečné pro naše vodní toky a podzemní vody.
Třídění zeleného odpadu a zejména humus souvisí s povodněmi: „Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost. Při přívalovém dešti dochází ke zvodnění povrchové části půdy a na povrch jsou vyluhovány jemné jílové částice, které vytváří vrstvu ztěžující další průsak vody. Vyschlá půda pak funguje jako stanová celta. Pokud je půda suchá, povrchové pnutí vody drží kapky vody vcelku a kapky kloužou dolů, aniž by prošly porézním povrchem. Rostliny tak trpí nedostatkem vláhy, klesá hladina podzemní vody a studně vysychají. I krátkodobý přívalový déšť pak přinese ničivou povodeň a půda pod povrchem zůstane vyprahlá a suchá. Toto jsou stinné stránky intenzifikace zemědělské výroby s rozoranými mezemi a obřími lány, využívání průmyslových anorganických hnojiv a odvodňování krajiny napřímenými vodními toky.“ [Zdroj: kompostuj.cz]