Prvé písemné zmínky o vsi Obědovice pochází z roku 1386 (Obidowich), 1404 (Obydowicz), 1408 (Obiedowicz), 1464 (Obidovic), 1530 (Wobiedowiczy,) a 1542 (Obědovice).
Původní název Obidovice svědčí o tom, že bylo vytvořeno ze jména
zakladatele, nebo hlavy rodu (ves lidí Obidových). Apelativum obid znamenalo pokušitele nebo toho, který ubližuje, v nové češtině je to obejda.
Obědovice byly ve středověku rozdělené na díly. Byly tu nejméně tři statky
a dvě tvrze, které patřily více majitelům najednou. Obě tvrze byly zmiňovány až v 16. století, ale pravděpodobně existovaly již dříve. Předchůdkyně blatné tvrzi na rybníku Lednici existovala pravděpodobně již v 12. století. Na jednom díle Obědovic hospodařil až do své smrti 1397 Jan Zábrdovec, na dalším bratři Jan a Ctibor a kratonožský farář Zdislav. Na třetím díle hospodařili Jiřík a Jan z Obědovic připomínáni v letech 1398 a 1411. Navíc jsou tu do roku 1417 připomínáni i Velislav z Dluhovor a Petr Kaňka z Obědovic, v letech 1454 až 1464 Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic. K dílům s oběma tvrzemi lze přisoudit teprve k roku 1467 Arnošta z Kunvaldu a Havla ze Štěpánova (tomu patřila blatná tvrz).
Po Havlově skonu 1487 získal právo na tvrz Vilém z Pernštejna, ale téhož
roku ji postoupil Janu Bartoušovskému z Labouně. Pak na tvrzi sídlil Jan
Turský z Dřevěnice, po něm jeho syn Vilém, který zemřel bez potomků. Majetku se ujaly jeho sestry Kateřina a Eliška, které prodaly zpustlou tvrz roku 1545 za 900 kop grošů českých Petru Holovouskému z Holovousova. Ten dal zřejmě zpustlé sídlo obnovit. Po Petru byl majitelem tohoto dílu vsi Otík Holovouský uváděný zde v roce 1584. Tvrz prodal v roce 1603 za 4500 kop grošů českých chlumeckému hejtmanu Zikmundu Bořanskému z Bítyšky. Od Zikmundových synů dne 19. července 1609 koupil Jan (Hans) Kryštof z Valdštejna a na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Byl to první majitel obou tvrzí a panství v Obědovicích.
Druhá obědovická tvrz náležela od roku 1534 Janu Žitovlickému ze Slivna,
roku 1567 Jindřichovi z téhož rodu. Později sídlo patrně společně drželi Jan
Žitovlický a Magdaléna ze Slivna, provdaná za Jaroslava Odkolka z Újezdce. Po Janovi přešla tvrz na jeho sestru Annu Holovouskou rozenou Žitovlickou, od níž ji v roce 1609 kupuje Jan Kryštof z Valdštejna.
9. března 1612 prodává obě tvrze společně za 21 200 kop míšeňských grošů
Jan Kryštof z Valdštejna Mikuláši Klusákovi z Kostelce, hejtmanovi
poděbradského panství. Mikuláši byl tento majetek za účast na stavovském
povstání zkonfiskován a v prosinci 1622 se jej ujímá Václav Vchynský. Od Jana Oktaviána Vchynského získal Obědovice Jaroslav Dobřenský za své pohledávky vůči němu. Tvrz pak prodal roku 1649 za 16000 kop rýnských Janu Arnoštu Schaffgotschovi. Tento majitel zemřel v červenci 1964 a majetek po něm získala Marie Dorota Stolzová rozená Dobřenská, která zemřela roku 1711. V 17. století byly Obědovice připojeny pod Kratonohy. Tvrze ztratily svůj význam a postupně zanikly. Po blatné tvrzi zbylo stále se zmenšující tvrziště uprostřed rybníka, druhá tvrz zmizela beze stopy.
V roce 1877 měla obec 400 katolíků, čtyři evangelíky a 6 židovských
občanů. Pěstovaly se zde ovocné stromy.