První cesty vedly podle potoků a řek, bylo to nejlepší orientační vodítko. Podmínkou musela být relativní schůdnost cesty v každé roční době, čemuž cesty nejnižší části Urbanické brázdy nevyhovovaly (směrem od Roudnice přes Kratonohy).
Cesta, která byla používána v mladší době kamenné vedla od Chlumce nad Cidlinou přes Přestavlky, Babice, Boharyni, Libčany a Plačice do Hradce Králové. Z Chlumce vedla později, v době železné, cesta do Nechanic, pokračovala pak přes Trotinu k Černožicím, kde navázala na cestu hradecko-jaroměřskou.
V počátcích českého státu nové cesty navázaly na starší cesty. Cesty byly do 12. století užívány vojenskými výpravami, knížecími družinami a sloužily pro transport otroků. V důsledku hustšího osídlení a růstu obchodu začaly být cesty později více využívány pro pohyb zboží. Poblíž Urbanické brázdy vedla Kladská (Polská) cesta, která vedla od Poděbrad přes Sadskou, Starý Bydžov a Jaroměř do Kladska s odbočkou Slezské cesty na Miletín, Hostinné a Královec.
Po založení Opatovického kláštera byly vysušeny bažiny v jeho okolí a vznikly nové lokální cesty ke zboží, které klášter vlastnil. Na námi popisovaném území je zmiňována již roku 1073 jedna z těchto cest. Ta vedla z Opatovic do Osic, Dobřenic a do Libčan.
Další místní spojovací trasou byla cesta od Roudnice přes Kratonohy do Chlumce. V Kratonohách se oddělovala spojka do Obědovic a Staré Vody, Luhů a Hradišťka.
Silnice spojující Hradec Králové s Chlumcem a Prahou byla postavena v letech 1817 až 1818. Z Kuklen nebyla vedena po staré cestě přes Plačice, ale přímo k Roudnici, kde teprve přešla na starou cestu. Jižněji, zhruba v nejnižších místech Urbanické brázdy, byla vedena železnice, která byla zbudována poměrně pozdě v letech 1868–1873 jako Rakouská severozápadní dráha.