Libčanští byli v Evropské unii daleko dříve než celá Česká republika (a může za to fotbal)

I když se to dnes v schengenském prostoru zdá velmi jednoduché, tenkrát v létě 1989 si vyjet do Francie za fotbalem vůbec nic snadného nebylo. Ale protože v malém městečku Le Mêle (700 obyvatel) v dolní Normandii sídlí fotbaloví fanoušci a činovníci, napadlo je tenkrát uspořádat evropský fotbalový turnaj venkovských družstev. A shodou náhod existovalo v Libčanech fotbalové družstvo hrající pod názvem JZD (jednotné zemědělské družstvo), někdo ho na tento turnaj přihlásil a věci se daly do pohybu. Vycestovat tenkrát nebylo vůbec snadné (pasy, výjezdní doložky, minimální příděl valut, prohlídky na hraničních celnicích a podobné problémy), ale nakonec se podařilo, že vyjel družstevní autobus (tenkrát ještě české Liazky směly na německé dálnice) s partou fotbalistů, vybavených horou bochníků chleba a několika sudy piva i s pípou. Po nekonečné cestě dorazili na místo určení, nakonec turnaj vyhráli a udělali si takové jméno, že ještě nějakou dobu tamním krajem cestovali a hráli, jedli chleba a pili pivo a domů se jim moc nechtělo – jak tehdy bylo zvykem.

Ale kontakty byly navázány a když dokonce v tomtéž roce padla železná opona, nic nebránilo tomu, aby se historie neopakovala. A tak fotbalisté začali jezdit sem a tam, pak se k nim přidali „civilisté“, i nějaký ten tlumočník se našel, a francouzští přátelé začali přemýšlet, jak tento vztah institucionalizovat (uf!!). Protože měli už tehdy víceleté zkušenosti s oficiálním partnerstvím s německým Falkensteinem (v pohoří Taunus – neplést s Falkensteinem v Sasku) a anglickým Faringdonem (JZ od Oxfordu), přišli s návrhem založit podle pravidel EU „partnerství obcí“ (town twinning po anglicky, jumelage po francouzsky). A v roce 1995 byla slavnostně podepsána smlouva o tomto partnerství, kterou za obec Libčany podepsal tehdejší starosta ing. Jiří Pohořský. Byla tak založena tradice každoročních výměnných návštěv, která se od té doby téměř nepřerušeně dodržuje. Někdy se na cestu vydali jenom tzv. „mladí“, někdy se tyto obce sjeli buď ve Faringdonu nebo ve Falkesteinu, ale každý rok se někdo s někým setkal. Dokonce i rodinné vztahy vznikly, vyjádřené pozváním na svatbu nebo na významné narozeniny nebo na společnou dovolenou u nich i u nás.
Když tyto aktivity nabraly na obrátkách (s finanční pomocí nejen Evropské unie, ale i místních samospráv) a bylo jasné, že jejich organizování zatěžuje obecní úřad, ustavilo se roku 2000 v Libčanech „Občanské sdružení pro mezinárodní spolupráci“, jehož stanovy schválilo Ministerstvo vnitra ČR a dostalo tak úřední punc. Při této příležitosti je ale potřeba podotknout, že jeho členy nebyli a nejsou jenom místní občané Libčan, ale hodně je jich ze širokého okolí a přes Hradec Králové až z Ledců u Opočna nebo z Litomyšle. Jejich základem jsou ale stále původní fotbalisté, nyní už i jejich děti nebo i širší rodiny. Jedním z těch, kdo hodně z této historie pamatuje, je i Jaroslav Perný, kapelník místního Lyra klubu, který většinu zájezdů nebo i zdejších aktivit doprovází k tanci i zpěvu.
Nelze zapomenout i na slavnostní okamžiky, když jsme v Le Mêle odhalovali tabulku s názvem „Rue de Libčany“ pro Libčanskou ulici, která spolu s ulicemi Falkensteinskou a Faringdonskou ústí do Evropského náměstí.
Toto partnerství rovněž přispělo v roce 2007 ke zprostředkování zkušeností s financováním programů Evropskou unií a to týdenní cestou šesti zastupitelů a třech úředníků krajského úřadu do obvodu „Sdružení obcí Melsko“ ( což je celkem 14 obcí, něco obdobného jako mikroregion „Urbanická brázda“). Naši přátelé tam zorganizovali intenzivní program podle zadaných představ a realizovali tak propagovaný pojem „Evropa regionů“.
Já osobně jsem velmi rád, že se můžu této aktivity zúčastnit a předávat něco ze svých sympatií k Francii svým spoluobčanům. I když tyto vzájemné styky nejsou jako „Z Čech až na konec světa“, přece jenom vytvářejí příznivé podnebí pro pocit evropanství a evropské sounáležitosti. Proto také se někteří Francouzi učí česky a Češi francouzsky.
 
 
Augustin Čermák
přechodně Hvozdnice